ŠTOLMÍŘ A JEJÍ KOSTEL

Středověké jádro dnešní vesnice se vyznačuje velkorysým půdorysem. Podle legendy se zde měl nacházet dvorec Žitomíř pražského knížete svatého Václava. Ve 13. století je zmiňována v listině krále Václava II. jako trhová ves. Později Štolmíř připadla městu Český Brod a po konfiskaci jeho majetku se r. 1623 stala součástí černokosteleckého panství Lichtenštejnů. Jeho součástí zůstala až do r. 1848. Od r. 1964 je součástí města Český Brod. Ve zdejším kostele měl v r. 1895 svatbu malíř Antonín Slaviček (1870-1910). Jeho obrazy Kostel ve Štolmíři a Stodola ve Štolmíři se nacházejí v Galerii moderního umění v Roudnici.
Zdejší kostel svatého Havla patří k nejpůsobivějším barokním památkám na Českobrodsku.
Postaven byl v letech 1710–1750 na místě původního gotického kostela sv. Jiří, který disponoval samostatnou zvonicí. Autorem projektu současné stavby je pravděpodobně významný barokní stavitel František Maxmilián Kaňka (1674 –1766). Projekt byl realizován v neúplné a pozměněné verzi lichtenštejnským stavitelem Tomášem Vojtěchem Budilem a financován majitelem černokosteleckého panství, Janem Adamem I. z Lichtenštejna (1657 -1712), jehož erb najdeme na západním průčelí kostela. Kostel dominuje okolní krajině svou výškou (28 m), pravděpodobné je i umělé navýšení terénu před stavbou kvůli podmáčení. Barokní zvonice v sousedství kostela pochází z r. 1750.
Interiér kostela působí rovněž impozantně. Vyniká především barokní oltář, kazatelna a varhany, vše ze 17. stol. Zařízení je bohužel značně poškozeno nedostatečnou údržbou v minulém režimu a zlodějskými nájezdy 90. let. Raně barokní oltář vznikl původně pro sázavský klášter benediktinů a je osazen sochami řádových světců a zemských patronů. Oltářní obraz z roku 1891představuje sv. Havla a sv. Jana Nepomuckého klečícího před Ježíšem Kristem, obraz sv. Trojice v jeho vyšší etáži je součástí původního vybavení. Pro zdejší kostel byl zakoupen roku 1756 společně jako celek s varhanami a kazatelnou. Co se týče varhan, jde o mimořádně vzácný nástroj, podobných exemplářů je celoevropsky dochováno velmi málo. Jeho stavba byla připisováno varhanáři Johannu Heinrichu Mundtovi (1632–1691) a datována do r. 1688. Po podrobných prohlídkách dalších varhan a jejich porovnáním se ukázalo, že je štolmířský nástroj o dost starší, byť několikrát přestavěný. V jádru jde ale o pozdně renesanční dvoumanuálové varhany s krátkou oktávou a rozsahem používaným cca do r.1660. Skříň (dnešní jádro) je renesanční, vnější raně barokní podoba pozdějšího data. Při transferu do Štolmíře byl nástroj barokizován a redukován na jednomanuál. Vzdušnice jsou ale původní, píšťalový fond je z části novější, prospektové píšťaly až z 19. století.

Ve Štolmíři se tedy potkáváme s uměleckým celkem výjimečné hodnoty, jež ožívá díky neúnavné aktivitě obecně prospěšné společnosti M´am´aloca. Věříme, že se v dohledné době dočká odpovídající rekonstrukce a využití.