Radost a melancholie – výjimečný koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie
V sobotu 24 října jsme se konečně dočkali z června odloženého vystoupení Stanislava Předoty a Jana Mikuška v koncertním programu s názvem Radost i melancholie.
Na dramaturgii programu si pan Předota dal velmi záležet, a tak jsem se potkali s unikátním výběrem písní od středověku po baroko. A navíc ve vytříbeném pěveckém provedení v několika evropských jazycích a s odborným výkladem.
Porovnat jsme tak mohli písně Claudia Monteverdiho (1567–1643) a dalších, ještě starších renesančních italských autorů, s anglickými písněmi Monteverdiho současníka, Angličana Johna Dowlanda, českou středověkou lamentaci či německý minnisängem (obojí z 15. stol.).
Samostatný blok pak tvořily starozákonní žalmy zhudebněné holandským autorem Constantijnem Huygensem (1596–1687).
Na závěr pak zazněly duchovní písně z kancionálu českého autora J.V. Holana Rovenského (1644 – 1718Rovenského ( jejich světské protějšky na stejný nápěv.
Na varhany Stanislava Předotu doprovodil Jan Mikušek, k minisängu pak za stejným účelem použil repliku středověkého psaltéria neboli žaltáře. Během koncertu provedl sólově také dvě Bachova preludia.
V tištěném programu jsme měli možnost seznámit se s českými překlady textů většiny skladeb, jež nám ještě více přiblížily intenzivní emoce či duševní stavy (např. mistrný popis hlubokého smutku v Flow my tears J. Dowlanda), hluboký vztahu k Bohu či milovanému protějšku, vyjadřované v jednotlivých skladbách. Nechyběl v nich ani humor a praktický přístup k životu.
Program byl vystavěn velmi nápaditě a barvitě do pěti celků. Díky výkladu jsme navíc mohli sledovat vedle samotného zpěvu historické i hudební souvislosti. Oba hudebníci tak udrželi publikum při soustředěné pozornosti neuvěřitelnou hodnu a půl, nepočítaje v to nekončící potlesk zakončený přídavkem.
Jsme moc rádi, že se nám koncert realizovaný s podporou Řimskokatolické farnosti a finančním přispěním Města Čelákovic podařilo zrealizovat – byl to výjimečný zážitek po všech stránkách.

